Český Krumlov
5. 9. 2013
Český Krumlov leží v jižních Čechách v údolí řeky Vltavy, asi 25 kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Dominantou starého města je hrad, později přestavěný na zámek, vypínající se na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy a Polečnice, založený již v první polovině 13. století rodem Vítkovců. Po jeho vymření v roce 1302 převzali hrad páni z Rožmberka, kteří jej drželi až do roku 1601. Tehdy prodal Petr Vok, poslední Rožmberk, Český Krumlov císaři Rudolfu II. Z majetku císařského dvora přešel hrad do vlastnictví Eggenberků, po jejich vymření se stali majiteli Schwarzenbergové.
Město je od roku 1992 zaneseno do seznamu světového kulturního dědictví Unesco - díky tomu zde není nouze o turisty skutečně z celého světa, kteří zde obdivují nejen hrad, ale také staré město s úzkými uličkami, ležící v podhradí po obou březích klikatící se řeky Vltavy. Řeka sama je vyhledávaným cílem mnohých českých vodáků a pozorovat barevné lodě pokoušející se o překonání krumlovských jezů patří k oblíbeným zábavám zahraničních turistů.
Nemá smysl vyjmenovávat zde všechny krumlovské zajímavosti a pamětihodnosti, zmiňme tedy jen jednu. Vpravo od silnice I/39 ve směru do Volar se nachází bývalý grafitový důl. Po ukončení těžby se důl změnil na muzeum a místní horníci byli rekvalifikováni na průvodce. Po zaplacení nemalého vstupného 140 Kč tak každý návštěvník obdrží hornickou kombinézu, přilbu a baterku a úzkorozchodný vláček jej odveze do hlubin skály. Po vystoupení čeká návštěvníky téměř kilometrová cesta zpět, doplněná zajímavým a poutavým výkladem průvodce. I přes výši vstupného však lze návštěvu dolu jedině doporučit.
Od 20. 11. 1891 procházejí městem koleje železniční trati České Budějovice - Kájov, prodloužené již v následujícím roce do Nové Pece a 1910 pak do Nového Údolí a Volar. Železniční doprava zde má rekreační charakter, zatímco přes zimu postačují motorové vozy nejvýše s jedním vlekem, během letní sezóny nejsou výjimkou ani pětivozové soupravy, jejichž součástí je i vagón na přepravu kol, na některé vlaky jsou nasazovány zelenobílé osobní vozy tažené motorovou lokomotivou. Nabídku doplňuje přímý pár rychlíků Praha - Volary vedený každoročně v letním období.
Jen několik kilometrů od Krumlova, směrem proti proudu Vltavy, se nachází obec Větřní. Když v roce 1870 vyhořela papírna v Českém Krumlově, přesunula ji firma Spiro právě do Větřní do tzv. Pečkovského mlýna. Do dnešních dnů se z ní vyvinul velký papírenský závod, zaměstnávající lidi nejen z Krumlova, ale i z širokého dalekého okolí. S železniční sítí jej spojuje úvratí vedená vlečka zaústěná do stanice Kájov.
Karosa B 932 (1C6 5192) na lince 330151 do Větřní ve výchozí zastávce Český Krumlov, žel. st.
(ti lidé na zastávce jsou většinou návštěvníci města, kteří právě vystoupili z vlaku od Českých Budějovic).
(ti lidé na zastávce jsou většinou návštěvníci města, kteří právě vystoupili z vlaku od Českých Budějovic).
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)
Městská doprava
Jako městská doprava je oficiálně označována pouze jediná linka 330150, ve skutečnosti zde však linek městského charakteru najdeme hned šest, jejich provoz zajišťují dva provozovatelé. Následující informace popisují postřehy z návštěvy autora v roce 2004, jízdní řády a základní dopravní informace jsou ovšem aktuální.
ČSAD autobusy České Budějovice a.s., provozovna Český Krumlov
330150
(okružní linka)
Větřní-aut.nádr.-Vyšný-žel.st.-Tovární,točna-Plešivec-Spolí-aut.nádr
330151
| žel.st.-aut.nádr-Plešivec-Větřní |
330152
Větřní-aut.nádr.-žel.st.-Tovární točna
330153
Spolí-Plešivec-aut.nádr.-žel.st.-Vyšný-Větřní
Plánek sítě MHD v Českém Krumlově, pocházející ze stránek ČSAD České Budějovice.
SOR C 9,5 (1C3 3014) odjíždí z Větřní do Českého Krumlova. Vlevo stará část obce s kostelem, vpravo konečná s odstavenou Karosou B732 a sídliště. Ze snímku je patrné, že ani v sobotu si krumlovská MHD nemůže na nezájem cestujících stěžovat.
Foto Martin Janda (29. 5. 2004)
Cestující jedoucí mezi Českým Krumlovem a Větřním mohou využívat také dalších linek společnosti ČSAD autobusy České Budějovice. Jde o již několikrát zmiňovanou trojici spojů linky 330059 "Horní Planá - Černá v Pošumaví - Kájov - Český Krumlov - Větřní", určenou pro návoz a odvoz pracovníků papíren na 6., 14. a 22. hodinu.
Další linka, 330065, spojuje Český Krumlov s Větřním, Rožmberkem, Vyšším Brodem, Loučovicemi, Lipnem a Frymburkem, v úseku Krumlov - Větřní nabízí pět párů spojů v pracovní dny, po jednom páru pak v sobotu a neděli. Do Frymburku vede i linka 330066, z Větřní je ovšem směrována přes Světlík. Je provozována 3 - 4 spoji v každém směru v pracovní dny a jedním párem spojů v neděli večer. Ve Světlíku je ukončena i linka 330533 společnosti Ramvej Bus, provozovaná v pracovní dny čtyřmi páry spojů.
Ostatní linky vedené v trase Český Krumlov - Větřní mají spíše rekreační charakter, jde například o linky společností Bosák z Příbrami a Antonín Řezníček, vycházející z Prahy, pro místní dopravní obsluhu nemají prakticky význam.
Karosa C 934 (1C6 5191) na lince 330153 "Spolí, Otavan - aut.n." v zastávce Spolí.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)
Tarif
Jak již bylo zmíněno, s výjimkou linky 330150 není žádná z výše uvedených linek oficiálně označována za MHD. Cestující tedy za svezení zaplatí cenu v závislosti na ujeté vzdálenosti, platí zde stejný ceník, jako v příměstských autobusových linkách. Na městské lince 330150 pak cestující zaplatí jednotné jízdné 7 Kč (od října 2005 - předtím se platilo 6 Kč) bez ohledu na projetou vzdálenost.
Vozový park
ČSAD autobusy České Budějovice a.s., provozovna Český Krumlov
Z pohledu náhodného nezasvěceného pozorovatele lze obecně říci, že vozový park českobudějovického ČSAD je na velmi dobré úrovni. Značná část provozovaných autobusů náleží k novějším typům Karos (930, 950), tyto vozy jsou v drtivé většině vybaveny čelními digitálními panely. Vozový park doplňují také 9,5-metrové autobusy SOR. V omezené míře se setkáme i se staršími karosami B 732, C 734, poslední C 744 byla na podzim 2004 prodána.
Autobusy jsou v jednotném firemním nátěru - bílá, doplněná o žluté, červené a modré pruhy. Setkáme se však i s reklamními nátěry, a to jak na městských, tak na příměstských autobusech. Při notné návce štěstí pak můžeme spatřit i autobus v klasické modro-bílé barvě (setkal jsem se s dvěmi takovými autobusy, C 734 a C 744 odstavené na autobusovém nádraží, pravděpodobně šlo pouze o záložní vozy).
Zvláštností je i to, že - snad v souvislosti s nějakou podnikovou reorganizací - obdržely všechny vozy se starými RZ nové, v číselné řadě 1C6 51XX - 52XX.
Na městské linky jsou nasazovány převážně městské autobusy B 732 a B 932, některé spoje jsou ale začleněny do turnusů příměstských linek a tam pak přicházejí ke slovu i autobusy C 734 / 934 / 954, resp. SOR C 9,5, příkladem je třeba sobotní nasazení autobusu z linky Český Krumlov - Frymburk.
SOR C 9,5 (1C3 3014) přijel do Krumlova ráno v 6:35 na lince 330065 z Frymburka a než se v 13:35 vrátí zpět, bude nějakou dobu jezdit na lince 330151 do Větřní. V pozadí odstavená Karosa B 732.20 (1C6 5157). Je sobotní dopoledne.
Foto Martin Janda (29. 5. 2004)
Ramvej bus s.r.o., Český Krumlov
K vozovému parku této firmy nemám k dispozici žádné bližší informace - během pobytu v Českém Krumlově jsem spatřil jediný jejich autobus, Karosu C 734.
Karosa C 734 (1C6 5217) na okružní lince 330150 se právě otáčí na obratišti Spolí, Otavan.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)
Závěrem
Systém MHD v Českém Krumlově je tvořen tak, aby dokázal pokrýt sítí linek celé město, zajistit dostatečnou četnost spojů odpovídající poptávce cestujících a nabídnout kvalitní spojení v požadovaných směrech. Do provozu jsou většinou nasazovány nové moderní autobusy odpovídající technickým standardům současné doby.
Až potud je vše v naprostém pořádku. Musíme si ale uvědomit, že nestačí zaměřit svoji pozornost jen na místní obyvatele. Jak již bylo uvedeno v úvodu, Český Krumlov není jen malé okresní město někde na jihu Čech, ale také městská památková rezervace zanesená v seznamech UNESCO. Díky tomu je prakticky celé město trvale okupováno stovkami turistů z Čech i ze zahraničí, z Evropy, Asie i Ameriky, v létě se k návštěvníkům města přidávají také stovky vodáků, připlouvajících na svých lodích po Vltavě, aby se ubytovali v kempu ve Spolí a mohli alespoň jeden den věnovat návštěvě města.
Plně obsazená Karosa B 932 (1C6 5192) na lince 330151 "žel. st. - Větřní" sjíždí od nádraží do města - snímek ji zachycuje před zastávkou Špičák.
Foto Martin Janda (28. 5. 2004)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář