MHD-Praha

Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav leží ve Středočeském kraji, v okrese Praha - východ na řece Labi přibližně 15 kilometrů severovýchodně od hranic hlavního města Prahy. Současné dvojměstí vzniklo v roce 1960 spojením dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má vlastní dlouhou historii (popsanou níže). Při spojování bohužel nebyl pro nové souměstí nalezen vhodný nový název, a tak vznikl spojením názvů obou měst nejdelší název českého města.
V současné době má Brandýs nad Labem - Stará Boleslav přibližně 15 000 obyvatel. Funguje zde průmysl strojírenský, stavebních hmot a potravinářský.

Brandýs nad Labem vznikl ve 12. století jako malá vesnice, která se postupně stala městem. Navzdory těsné blízkosti Staré Boleslavi byla obě města nábožensky rozdílná - zatímco Stará Boleslav byla jasně katolická, v Brandýse existoval sbor Jednoty bratrské. Největšího rozkvětu město dosáhlo v 16. století, pohroma ale přišla za třicetileté války, kdy byla obě města téměř zničena. Jejich rozvoj přinesly až josefínské reformy v 18. století. V roce 1813 byl Brandýs místem významného setkání císaře Františka I., pruského krále Viléma III. a ruského cara Alexandra I., kteří zde připravovali úder proti Napoleonovi I. Dnes zde najdeme řadu pamětihodností a mj. i Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy.

Stará Boleslav má kořeny poněkud hlubší. Staroboleslavské hradiště vzniklo již někdy na přelomu 9. a 10. století za účelem ochrany brodu přes Labe. Asi nejvýznamnější historickou stavbou Staré Boleslavi je bazilika sv. Václava, na jejímž místě stál původně kostel a kde byl údajně v roce 935 zavražděn český kníže Václav svým bratrem Boleslavem. Nejstarší zachovanou stavbou Staré Boleslavi je ale kostelík sv. Klimenta, jehož nástěnné malby z roku 1175 jsou nejstaršími v Čechách. Zajímavostí je i historická červenobílá brána v centru města, která je pozůstatkem staroboleslavského hradu, který byl vážně poškozen Pražany během husitských válek a posléze zcela zmizel ze zemského povrchu.
Další kuriozitu přinesla Staré Boleslavi 50. a 60. léta. Vzhledem k intenzivní těžbě písku vznikla na západ od Boleslavi Proboštská jezera, která jsou v současnosti významným rekreačním místem.

Východně obchází Brandýs nad Labem - Starou Boleslav silnice pro motorová vozidla R10 Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Mladá Boleslav - Turnov. S ní souběžná silnice dříve I. třídy I/10 byla po otevření rychlostní silnice přeznačena na II. třídu II/610. Velký význam má také silnice 2. třídy II/101, která je zajímavá svým okružním vedením Praha-Radotín - Rudná - Unhošť - Kladno - Kralupy nad Vltavou - Veltrusy - Neratovice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Úvaly - Říčany - Dolní Břežany - Praha-Zbraslav - Praha-Radotín, a dále II/331 Mělník - (Brandýs nad Labem-)Stará Boleslav - Lysá nad Labem - Nymburk - Poděbrady.

Většinu regionální autobusové dopravy v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi (žádná dálková linka není do města vedena) zajišťuje dopravce ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., jediným dalším dopravcem jeTranscentrum bus s.r.o. z Mladé Boleslavi.
Velmi významné je autobusové spojení s Prahou, realizované už téměř výhradně linkami systému Pražské integrované dopravy (PID). Autobusové linky jezdí do Prahy na Černý Most, Českomoravskou, Ládví nebo Avii Letňany. Na mnoho spojů jsou nasazovány velkokapacitní autobusy, a to buď kloubové (Karosa C 744 s novými čely, C 943 a B 961) nebo patnáctimetrové trojnápravové (Karosa Ares 15M).

Brandýsem nad Labem - Starou Boleslaví procházejí dvě železniční tratě, které se zde ale vůbec nestýkají. Trať číslo 072 Ústí nad Labem - Mělník - Lysá nad Labem prochází Starou Boleslaví, kde má také stanici Stará Boleslav. Tato trať je dvoukolejná a elektrifikovaná. Jezdí po ní kromě vlaků osobních (zastávkových) i spěšné vlaky a rychlíky. Přímé železniční spojení s použitím této tratě je možné například do Ústí nad Labem, Děčína, Nymburka, Kolína, ale i do Břeclavi. Přímé spojení s Prahou však po této trati neexistuje.
Trať 074 Neratovice - Čelákovice je jednokolejná a neelektrifikovaná. Vedeny jsou po ní jen osobní vlaky, na kterých je navíc zaveden specifický způsob odbavování, tedy samoobslužný provoz bez průvodčího. Trať má svou stanici v Brandýse nad Labem. Ani odtud se nedá jet do Prahy bez přestupu.

Zatím se obyvatelé souměstí musí při svých cestách nejen v jeho rámci, ale i do Prahy, spoléhat na autobusy a železniční spoje. Pokud by ale došlo k realizaci jistého plánu, který byl mj. prezentován v Dopravním magazínu 5/2003 v článku o možnosti využití "tramvlaků" v pražské oblasti, tak se to v budoucnu možná změní. Jeden projekt totiž počítá s provozem lehkých kolejových vozidel (jakýchsi "kříženců" železničních vozů a tramvají) v trase ze Staré Boleslavi přes Brandýs nad Labem, Přezletice a pražské čtvrti Kbely, Satalice a Vysočany na Masarykovo nádraží, přičemž v úseku Masarykovo nádraží - Praha-Kbely by byla využita stávající železniční trať, v následujícím úseku až do Brandýsa nad Labem by byla postavena zcela nová železniční trať a zbytek trasy do Staré Boleslavi by měl podobu klasické tramvajové trati. Podobné projekty nejsou v ČR ojedinělé - v podhůří Jizerských hor vzniká projekt nazvaný jako Regiotram Nisa, který počítá v první etapě výstavbu tohoto systému mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou s využitím části tramvajové tratě linky 11 a klasické železnice, následně by měla být napojena i polská Jelenia Gora či německá Žitava. Podobný projekt se chystá i v Ústeckém kraji - kombinace tramvaje a železnice má v budoucnu zajišťovat dopravu mezi Žatcem, Mostem, Litvínovem a snad i německým městem Chemnitz. Jaká je ale pravděpodobnost realizace středočeského projektu netřeba zdůrazňovat...

Městská hromadná doprava v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi je zajištěna linkou Pražské integrované dopravy licenčního čísla 288 478. Používá se pro ni zjednodušené trojmístné označení 478. Provoz linky zajišťuje dopravce ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., který má své garáže ve Staré Boleslavi v ulici U Přístavu (u zastávky Most).
Jízdné MHD Brandýs nad Labem - Stará Boleslav platí na území města i na ostatních linkách Pražské integrované dopravy (345, 346, 367, 375, 399, 405, 406, 407, 408, 417, 419, 420, 471 a 472), což je uvedeno také v jejich jízdních řádech. Stejně tak platí souběžně s tarifem MHD tarif PID na lince 478, vedené pouze po území města. Všechny linky jsou provozovány dopravcem ČSAD Střední Čechy.

Linka číslo 478 je vedena jako polookružní, má ale několik variant trasy, z nichž všechny polookružní nejsou. Jednotlivé spoje se odlišují nejen zkrácením o koncové úseky, ale i větvením na trase. V tabulce je uvedena celá trasa linky bez vyznačení odlišností jednotlivých spojů. V celé trase linku žádný spoj neprojíždí. Vypsány jsou pouze vybrané zastávky.

V pracovních dnech je linka 478 v provozu v době od 5.00 do 19.30 hodin. Intervaly mezi jednotlivými spoji jsou nepravidelné, ale obvykle jedou v nejčastěji projížděných úsecích dva až tři spoje za hodinu. Mimo pracovní dny se jezdí v období od 8.00 do 19.00 hodin. Dopoledne jede zhruba jeden spoj za dvě hodiny, odpoledne jeden až dva spoje za hodinu.

Provoz linky je zajišťován autobusy běžné délky s podlahou v normální úrovni. Může se jednat o všechny typy vozů tohoto provedení dopravce ČSAD Střední Čechy upravené k provozu v Pražské integrované dopravě. V současné době jsou to pouze autobusy dvoudvéřového linkového provedení, nejčastěji typůKarosa C 734 (včetně vozů po generální opravě s dosazenými novými čely), C 954 a C 954E.
Autobusy jezdí ve firemním nátěru ČSAD Střední Čechy v modro-bílé nebo výjimečně červeno-bílé barevné kombinaci.

V roce 2006 byl na lince MHD ukončen provoz autobusů městského trojdvéřového provedení. Posledním z nich byla Karosa B 732 ev. č. 1554 (r. v. 1993, ex DP Praha) jezdící v červeno-modro-bílé barevné kombinaci vzniklém použitím různých plechů při opravách. V tomto roce byla odstavena.
Do roku 2006 zasahovaly do provozu také autobusy Karosa B 731 a B 732 prošlé generální opravou s nalepením nových čel shodných s B 952 (B 731 navíc s dosazenou mechanickou převodovkou). Od roku 2006 nejsou na linky Pražské integrované dopravy vypravovány.

Do autobusů v obvodu MHD se nastupuje předními dveřmi a vystupuje se dveřmi ostatními. Jednotlivé jízdné se platí v hotovosti u řidiče. Plné jízdné činí 7,- a zlevněné (děti 6 - 15 let) 4,- Kč pro jednu jízdu bez přestupu na celém území města.
Zdarma se přepravují děti do 6 let, držitelé průkazky ZTP a ZTP-P, průvodce a pes ZTP-P, poslanci a senátoři Parlamentu ČR, občané starší 70 let a kočárek. Dále existují měsíční časové jízdenky pro neomezený počet jízd. Měsíční jízdenka plná stojí 180,- Kč, zlevněná pro žáky a studenty 90,- Kč. Dovozné za rozměrnější zavazadla je stanoveno ve výši 6,- Kč.

Cestující, u kterého bylo zjištěno porušení přepravních nebo tarifních podmínek, je povinen zaplatit jízdné / dovozné a přirážku. Ta je dle přestupku 50,-, 100,- nebo 300,- Kč (cestující bez platného jízdního dokladu).
Pokud by v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi platil pouze tarif PID, platilo by se za jednu jízdu po městě do 15 minut 8,- Kč, přes 15 minut ale už 14,- Kč. Výrazně by prodělali cestující bez platného jízdního dokladu, kteří by platili místo 300,- Kč přirážku 500,- Kč a po 15 dnech dokonce 950,- Kč.

Zastávkové označníky v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi jsou velmi zajímavé a od označníků používaných ve většině sítě se odlišují. Nejrozšířenější jsou označníky s jednou kulatou tyčí, na které je umístěna zakulacená tabule s vylepenými jízdními řády a převážně červený terč s uvedením názvu zastávky, obrázkem autobusu a nápisem "BUS". Na některých zastávkách jsou umístěny jednotyčové hranaté označníky provedení ČSAD Střední Čechy. Zcela raritní je pak zastávka U brány, kde jsou plnohodnotné označníky nahrazeny kulatými terči poměrně historického vzhledu s nápisem "BUS", zavěšenými na lampách. Tento způsob označení zastávky je bohužel špatně viditelný.

Městská linka 478 má shodné jízdní řády s regionálními linkami Pražské integrované dopravy dopravce ČSAD Střední Čechy, tj. s vypsáním celých tras spojů a podtrženou aktuální zastávkou. Ani na zastávkových označnících není její označení jako "linky MHD" uvedeno. Linka je zde vyznačena pouze štítkem s číslem shodně s ostatními linkami PID, pokud zde vůbec nějaké štítky s čísly jsou.

Zastávky autobusu jsou označovány jako "Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, název", případně zkratkou názvu města před čárkou. Správně by měly názvy zastávek být uváděny pro odlišení jako "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Brandýs nad Labem, název" nebo "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Stará Boleslav, název". Protože tak dlouhá označení by nebyla použitelná, je název části města ze jména zastávky vypuštěn. To ale zase přináší zmatek, protože například v Brandýse i ve Staré Boleslavi jsou železniční stanice a u obou se nacházejí zastávky autobusu. V Brandýse je zastávka označena jako "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, nádraží", kdežto o 4 kilometry dále ve Staré Boleslavi "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, žel. st." Člověku neznalému místních poměrů se může zdát, že se jedná o jednu zastávku. Podobné je to i s "Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, aut. st.", z čehož cestující také neví, kam bude vlastně dovezen. V hlášení zastávek, které ve většině autobusů ČSAD Střední Čechy funguje, se ale používá jen název aktuální části města, například "Brandýs nad Labem, náměstí". Na digitálních orientacích jsou kvůli dlouhým názvům k vidění zkratky typu "Br.n.L.-St.B., žel.st."